Udělování cen pochopitelně souvisí ještě s jednou věcí - začátek roku je právě ta správná doba, aby se volila nová Miss (když je ta loňská za jeden rok už tak opotřebovaná), volí se Český slavík (i když jej vždycky odnesou stejní lidé), Český lev (což už se alespoň názvem blíží k té zoo) a v týdnu, kdy se konaly prohlídky, se dokonce předávali Oskaři. Přece nebudeme tak blbí, že nepůjdeme s davem.
A šli jsme. Doslova. Zájemců o prohlídku bylo tolik, že se šla třikrát! To už je zase další nej, protože tematicky zaměřené prohlídky se chodí jen jednou, maximálně dvakrát. A tak došlo hned k dalšímu nej - chtěli jsme s Dankou trhnout rekord v nejdelší prohlídce (při plánování jsme ale nedomysleli, že místo dvaceti nad nulou bude málem dvacet pod nulou). K radosti všech jsme jej netrhli, a tak stále zůstává na půl čtvrté hodiny a jeho držitelkou je Danka. Měl bych napsat Guinessovi, že nikoho takového v té své brožuře ještě nemá.
Nominovaní i ocenění
Naše zvířata občas dostávala hezky kuriózní ceny. Tu za nejdéle čekající pandu na ženicha, tam zase za nejmaskovanějšího samce, ale i za nejmaskovanější samici. Nosáli si pro změnu odnesli cenu za nejnepovedenější útěk, naopak lemur kata (kterého nikdo na prohlídce neviděl) získal cenu za útěk nejmaskovanější. Odměněn byl i nejpopulárnější objekt večerních prohlídek, a tak dále.
Zradil nás akorát wapiti sibiřský. Ten den před posledním opakováním prohlídky shodil paroží. A tak jsme měli po krásném honosném jelenovi. Jinak si ale myslím, že zvířata, která jsme měli v plánu ocenit, jsme viděli všechna (vyjma jednou tygra).
Já si to chci užít (a málem si dupla nožkou)
Když už jsme prohlídku protáčeli potřetí, Danka si stála za tím, že si ji dneska prostě užije. Nadšení trvalo asi prvních pět minut, protože pak jsem zase přišel ke slovu já s hláškou, že budeme trhat rekord v délce prohlídky. To už se na nás paní učitelky usmívaly a říkaly něco na způsob "Ne, ne, my musíme být za hodinu zase zpátky."
A tak se do toho okamžiku poklidná prohlídka změnila na poklus zahradou. Dance, stejně tak i mně totiž bylo jasné, že za hodinu prohlídku nelze zvládnout. Hrdě ale mohu říci, že, ač pěkně zadýchaní, jsme někdy deset minut po sedmé skončili zpět na vrátnici, a tak jsme slib, že se to pokusíme zkrátit, takřka dodrželi.
Pokračování již brzy
Zvířecí nej budeme udělovat ještě jednou, již počtvrté. Nemyslete si ale, že jsou ještě nějaká volná místa. A podobně je to i s oficiální březnovou prohlídkou na téma Život v korunách stromů. Ta nabídne na celoročních prohlídkách dosud nevyužitou trasu a ukáže dosud nezmiňované druhy. A tak se máme jistě na co těšit.
---
Jak to hezky ladí - NEJen Irži BLOK, ale i RihiBLOK je pěkně ve znamení NEJ. A tak na něm najdeš mj. i ještě lépe a podrobněji, o čem ta večerní vlastně byla.
:: Stačí pokračovat tudy >>
1 komentář:
Podrobněji? Mno, to možná, ale to je tak všechno...;-)
Okomentovat