7. března 2011

Jak nám v předsíni lepil koberec

A jsem tady zpátky s Generací blbců. Dnešní příspěvek je velice aktuální, rozhodl jsem se, že si jej nebudu šetřit na horší časy, a týká se tak trochu včerejší oslavy babiččiných  narozenin. Jak to tak u velké rodinné sešlosti bývá, měli jsme plný špajz připraveného jídla, včetně plechu s dezertem na zemi.

Pochopitelně oslava narozenin nehraje v tomto případě až takovou roli, pro dostání se do tohoto článku je totiž třeba alespoň jednoho člověka. Tím se stává můj bratr (známý třeba z úvodního videa Skryté kamery), o němž bych měl asi ještě u úvodu říci, že mu je šestnáct let, takže je už celkem starý a rozumný.
Až si říkám, že tak velkou nohu mít nemůže...
Pro obsah článku není až tak podstatné to, že do špajzu pro něco šel a jednou nohou se postavil přímo doprostřed plechu se zákuskem (čímž jsme přišli o piškot s krémem, ovocem a červeným želé nahoře, který byl do té doby docela vzhledný a chutný). Podstatné je to, co následovalo.
S nohou od zákusku, od želé, od krému, prostě od všeho, protože se zabořil celkem hluboko, přešel na záchod, kde si ponožku očistil toaletním papírem a bylo hotovo. To, že na koberci jsou sladká lepkavá místa, je přece normální, přece nebude skákat po jedné noze, ne?

A když už jsem u něj, zmíním ještě jinou věc. V naší rodině se nyní vypráví vtipná historka o tom, že když se jej paní učitelka zeptala (podotýkám, že už na střední škole!), jaký je rozdíl mezi rostlinami a živočichy, odpověděl, že ten, že se živočichové na rozdíl od rostlin rozmnožují. Chápu, je v pubertě, takže rozmnožování je asi tak to jediné, co jej zajímá (kdyby pan Pampeliška na louce ojížděl paní Pampeliškovou stejným způsobem, jako to dělá ten pan a paní na internetu, asi by jej to zajímalo stejně tak, ale když se ty rostlinky rozmnožují tak nudně...), ale udělat to mé dítě, asi si to nechám pro sebe a upřímně doufám, že se taková ostuda jen tak opakovat nebude. Vtipné to ale zrovna moc není...

Žádné komentáře: