20. října 2011

Super...?


Zatímco dneska všichni referují o zkušenostech s novými „žlutými vlaky“, nikdo už se dneska ani nepozastaví nad tím, jaké to je v jiných vlacích, třeba takovém SuperCity. A právě proto jsem tady já. Tedy hned po Nohavicovi, který zpozorněl hned, jak tenkrát zamrzly všechny CD-romy u Polomi.

Co je vlastně na vlacích SuperCity tak super? Váhám, dumám, přemýšlím. Asi je superrychlý, minimálně podle toho, že je v Praze ze všech vlaků nejrychleji. A dál? Jsou tam třeba supersedačky? Superúložný prostor? Je superkomfortní? A nebo za to může supercena? Poslední jmenované má určitě k pravdě nejblíže; jde asi o nejdražší způsob, jak dojet do Prahy vlakem. Ale tož když už to není na vlastní náklady, co tady vlastně řešíme.



V rámci zkvalitňování služeb...

Stejně, jako to hlásí třeba úplně každý osobní vlak v Německu, i vlak SuperCity vítá českým, anglickým a německým (ano, skutečně v tomto logickém pořadí) hlášením na palubě všechny přistupivší. Posléze následuje ještě jedno hlášení, něco ve stylu „Od 1. září 2011 v rámci zkvalitňování služeb dostanou i cestující druhé třídy nápoj zdarma.“ WoW, říkám si, tak to už postihlo chudobnou druhou třídu.
Do toho už uličkou šmatlá slečna, paní, paní s okolečkovaným regálkem s novinami (neumím ji pojmenovat, ale stewardka je prostě v letadle a krom toho nenosí noviny, ty jsou už dávno nachystané předem) a dokonce dává na výběr. Slepě beru Mladou frontu, byť jsem si už zajímavější čtení koupil v trafice před „naloděním na palubu“. A do toho mi ještě na nádraží vrazil stařičký pán Metro, které mimochodem paní vůbec neměla!
Zatímco si čtu svůj časopis nebo snad jen prohlížím obrázky a dumám nad tím, jestli mi do toho někdo za mnou kouká, popíjím chutnou čerstvou kávu a pomalu se chystám na to, že si vytáhnu i notebook, abych... No, podle plánu jsem měl vypracovávat prezentaci na konferenci, kterou jsem stále ještě nestihl udělat, ale první ke slovu se po odložení časopisu dostává úplně nový díl Dextera. Budiž, viděl jsem jej hned v pondělí, jen co byl ke stažení, ale včera v noci vyšly titulky, takže muselo být jednoznačně druhé kolo, byť jsem všemu už rozuměl napoprvé bez nich.
Kdo dumá nad tím, kde se vzalo to výborné skoro půllitrové kafe, zklamu jej – ještě to není onen slibovaný nápoj zdarma, ten teprve přijede. Tohle jsem si uvařil doma před odjezdem na nádraží hezky do termosky a teď právě „dozrálo“ do té nejvhodnější teploty.
Kdo dumá nad tím, kde jsem si stáhl nové titulky k Dexterovi, a váhá, zda už i v Pendolinu je bezdrátová síť, toho zklamu. Sice tu zrovna jedna je – HTC David, ale je zamčená a pochybuji o tom, že spadá pod služby Českých drah. Titulky jsem si pěkně nachystal doma. V noci jsem toho zase tolik nenaspal, takže jsem si pěkně pohlídal, až vyjdou.
A už je to tady, za mnou se vynořuje postava paní s vozíčkem. Ne na vozíčku, skutečně s vozíčkem – modrou bednou na kolečkách, kterou tlačí před sebou. Napadá mě, že bych si ta sluchátka mohl sundat z uší, že?
„A vy?“ kouká po mně.
„A co...?“ načínám svou otázku a snažím se prokouknout tajemství její nabídky na kolečkách.
„Vodu perlivou nebo neperlivou?“
Všechny, co čekali kafe nebo nějaký jiný nápoj, zklamu. Boha to bude dneska po přečtení článku zklamaných lidí!
Utěšuji se pomyšlením, že se v dobrých restauracích servíruje ke kávě i voda, kterou jsem si sám nenaservíroval. Tu má jenom šnek nad mou hlavou nacákanou v krabičce. Jo, no, už zase s sebou někam vezu šneka.

Superrychlé?

Tak v čem je to tak super? Je to tou superrychlostí? Nad touto otázkou přemýšlím už nějakou tu hodinu. Pořád se snažím si vnutit, že se mi ta vyhlídková jízda jenom zdá. No, vyhlídková... Ta okna jsou jakási malá. A když se otočím, zrovna čučím do „futer“. Takže to zase tak vyhlídkové není.
Pro poměření – Metro, které jsem dostal na hlavním nádraží, jsem ještě před Svinovem dočetl. Pravda, v Metru není nic ke čtení, jen jsem se dověděl, že Raci mají dneska docela dobrý den na seznamování (v mém případě možná tak s problémy, které nastanou při zkoušce prezentace nebo při poznávání kolejí – a pozor, to bude vztah doslova na jednu noc :-)), ale i tak má Metro pár stránek, titulků a úvodních vět, což zabere čas! A Svinov furt nikde. Tož nevím, jak je to s tou superrychlostí...

Superkomfortní?

Tak pozor, jedno z největších kritérií Puťáku – pokud je to dobrý vlak, nacpe se na záchod celá osádka. Kdyby se jelo na Puťák, pochybuji, že by se na tu úzkou toaletku vlezli více jak dva, a to nejlépe ti nejštíhlejší. No prostě místo nikde žádné. Jediná vymoženost tohoto vlaku je ta, že tlačítko při spláchnutí zabliká. Krátce.
Jo a mimochodem – sedačka je fajn. I se stupačkou, aby se sem tam daly zvednout nohy. I se stolečkem, bo bych jinak neměl kam položit kafe a Dextera. Ale důlek vytvarovaný na stolečku na hrníček s kávou, je na mou termosku moc malý, tak nevím. Ale PETka s neperlivou vodou se tam nakonec vlezla.

Pověstná zpoždění

I Pendolino občas uvázne, v mém případě kdesi v polu na mostě. Asi po pěti minutách stání a koukání z okýnka se ozvalo hlášení, že stojíme před stanicí jakási Třebová a že zde stojíme z nějakých snad technických důvodů a budeme tu pět minut. Dalších pět minut. Nevím, nakolik byla nutná informace, že jsme před stanicí, když pod námi byly posečené louky a opuštěný barák, krom toho na té stanici tenhle vlak ani nestojí, ale všichni jsme hned určitě měli jasněji v tom, kde jsme a co se asi tak děje.
Nakonec se z toho vyklubalo, že pouštíme z protisměru vlak nižší kvality. A asi po pěti minutách (raději jsem to neměřil, říkal jsem si, že pro čtenáře už bylo zklamání dneska dost) jsme se rozjeli a pokračovali v cestě.

Tak a positiva

Marně dumám nad tím, co je tak super, abych mohl na závěr přinést i něco kladného, jak to správně taky být má. Všechny své postřehy jsem se rozhodl shrnout do dvou bodů:
1. Je tady zásuvka! (nemám odvahu ji zkoušet)
2. Nejsou zácpy na chodbách.
Uff, tak to bylo ale vyčerpávající. Tak tedy tolik k supervlaku SuperCity, který se pomalu plíží na Prahu.

P.S. Pendolino jsem opravdu nefotil. A kdo ho náhodou fakt ještě neviděl, ať zagůglí ;-)

1 komentář:

Rosti-K řekl(a)...

:-)))