13. května 2011

Krabí "hosté"

Koncem března jsem si svá terárka rozšířil o jedno další - o kraby poustevníčky. Když jsem se chtěl nechat poučit, jak je to s chovem, prodávající (z Polska) mi nabídl, že mi to povykládá buď anglicky, nebo německy. Když jsem si vybral němčinu, spustil celý výklad stejně anglicky. Tak to začalo - dva poustevníčci druhu Coenobyta brevimanus putovali ke mně domů.

Upřímně - z celého výkladu jsem si odnesl jen tolik, že chov není vůbec náročný a že potřebují jen sůl v půdě, vlhko a misku s vodou. Živí se ovocem a zeleninou. Pak sice spíkoval ještě cosi, u čeho jsem důležitě kýval, jak je mi všechno až nad Slunce jasné (to bych jinak nebyl já) a doma jsem hned gůglil stránky o chovech, u čehož jsem pomalu zařizoval nové terárko.

Krabi poustevníčci nafasovali dvě prázdné ulity po mých již uhynulých šnecích, v nichž žádné ostatky už nezůstaly, misku s vodou, trošku osolenou vodou jsem prolil lignocel, vymyslel dekl, aby zůstal i vlhký vzduch, nachystal misku s nastrouhanou mrkví a nějakým tím jablíčkem a salátovou okurkou a bylo.

Pobytové znaky
Oba krabi se okamžitě zahrabali hluboko do lignocelu a od té doby se vyplatí mluvit jen o jednom - protože po druhém od toho okamžiku nebylo ani vidu, ani slechu. Tím se vysvětlilo, proč já koupil za cenu jednoho krabičku hned se dvěma, pomyslel jsem si.
O tom druhém krabovi se také každopádně vyplatí jen mluvit, protože jsem jej od té doby taky neviděl. Nevýhodou těchto jistě zajímavých tvorů je fakt, že zřejmě žijí jen pod zemí, a tak jsem jen viděl, jak cosi kdesi pod lignocelem projíždí, a když to dojelo až k čelnímu sklu, viděl jsem třeba jednu klepítko, než se zase otočil a jel jinam.
Celý proces pohybu byl doprovázen nepříjemným škrábáním něčeho tvrdého (že by tělesné schránky :-)) o sklo. A tak jsem věděl, že ač kraba zpravidla nevidím, žije a pohybuje se.

Krmení
To, co jsem nachystal do misek, jsem zase po dvou, třech dnech uklidil. První den jsem si totiž všiml, než se krab zahrabal, žral jedině lignocel. A tomu tak bylo vlastně déle jak měsíc; žádné krmení totiž ubývalo jedině v okamžiku, kdy jsem jej vytahoval.

A pak - škrábání na sklo utichlo.

Odklidil jsem poslední zbytky krmení, uplynul týden, dva. Pravidelně jsem si říkal, že bych je oba mohl aspoň vyhrabat, usušit, a šoupnout na poličku. Pravidelně se na to při tom množství zvířat zapomínalo. Když tu včera - škrábání na sklo. Dlouhou jsem to sváděl na šneky, kteří jsou umístění hned vedle (a taky jinde vedle a vlastně všude v prostoru). Oni to, byť v jiné tónině, umí zase o sklo ulitami. Jenže!
Jeden krab, právě ten, co jsem jej měl za mrtvého už od druhého dne, se procházel po povrchu (takže neškrábal), takže to znamená, že pod ním se někde proháněl i ten druhý! No, není nad chovatelské úspěchy :-)
Tak dostali nakrájená jablka, ten "déle mrtvý" si dokonce dal (úplně poprvé!), a tak uvidíme, jak bude celé krabí dobrodružství pokračovat. Jedno je jisté - stále ještě neskončilo!


Sice anglicky, ale přeci
Tady jsou dva odkazy, které by se mohly hodit pro nabytí docela užitečných informací k chovu krabů poustevníčků
O chovu
O krmení

Žádné komentáře: