Večerní Ostrava

Měl to být večer, kdy měla vzniknout spousta fotek. A nakonec bylo vše jinak. Myslím, že nakonec bude toho textu mnohem více, než samotných fotek, ale co už. Nakonec z toho totiž bude spíše úvaha o tolika myšlenkách, že budu rád, když to po mně potom někdo pochopí...


Zatímco pod lávkou za Novou radnicí se banda přiblbých výrostků snažila vyhodit most do povětří, což síla a hluk dvou po sobě jdoucích explozí jasně naznačovaly, stál jsem já na opačném konci řeky Ostravice a tiše jsem litoval, že jsem si s sebou nevzal mobil, kterým bych po prvním výbuchu těsně před osmou večer vytočil sto padesát šestku. Smůla. Do toho se mi taky honila hlavou spousta jiných věcí - nenapadlo mě vzít si s sebou pepřák a jestli ti na druhém břehu zjistí, že nějaký vůl naproti blýská foťákem... no nerozbili byste mu raději držku?

A tak jsem si zachoval klidnou hlavu a vyšrouboval na stativu všechny tři ostré hroty na nožkách, které se zabodávají do měkkého terénu a dumal nad tím, jestli to na obličeji nezanechá příliš velké jizvy. Co už.
A s takto klidnou hlavou bez jakéhokoliv pomyšlení na násilí a nebezpečí potemnělého města jsem přišel na to, jak zase Blok trošku oživit. Bude se to jmenovat Putovní výstava (doplním to totiž i stěnou u sebe doma), bude to na samostatné stránce v omezeném čase a vždy to bude na nějaké téma. Tím prvním bude večerní Ostrava.

Proč zrovna večerní?
Sám o sobě tvrdím, že jsem noční tvor, takzvaná sova. Už se našli tací, co mi vyčítali, že si tento "názor" snažím jen za každou cenu uměle vsugerovat, přestože to není možné, aby někdo byl aktivní v noci a jiný zase ve dne, ale já si naopak říkám - neměl bych to být právě já, kdo pozná, kdy mu jde vše nejlépe a cítí se nejlépe?
Za souhlasné pokývání děkuji, pro případné protesty je v komentářích místa dost.
No a jelikož se cítím jako noční tvor, fascinuje mě město především v noci. Ono je totiž všechno klidnější, tišší, nikde nikdo není... no prostě nádhera.
Pardon, na druhém břehu je stále banda blbečků, kteří už sice nic nevyhazují do vzduchu a raději se od lávky přesunuli (kupodivu stejným směrem jako já), ale pořvávají na sebe spoustu nepěkných až zlých slov. Snad na sebe.

Fotky mohly být... už i dnes
Jsem nezkušený. A hlavně jsem nepřipravený. A co je nejhorší, na něco takového, co jsem si zase vymyslel, nejsem vůbec vybavený!
Moje nabíjecí baterky se sice nabíjejí nějakých osm hodin, ale první dvě se vybily už jen tím, že jsem zapnul foťák, druhé dvě se vybily po pár fotkách a ty zbylé dvě se vybily při jedné fotce na režim "noc".
A až si zítra koupím nové baterky (není na co čekat, ony se samy nenabijí a nespraví), budu i tak nevybaven, protože on ten foťák... no, on asi na pořádné fotky není moc stavěný. Ale i tak - pro ty, co ty moje žvásty zvládli až do konce - nějaký ten obrázek na závěr.