Obětoval se. Ale žije.

Občas se najdou takoví, co dokáží zpříjemnit i takový sychravý a chladný den, jako byl třeba tento. Pak procházíte přes Masarykovo náměstí, kde se zrovna staví stan a u něj... boha, u něj parkuje auto s nápisy "Ježíš Kristus žije". Dám si to do klíčových slov k článku, zvedne to jistě návštěvnost :-)

Tak tedy, oč kráčí? Zatím o nic, protože stan není hotov, ale jedno je mi hned jasné - musím se sem vrátit tak o hodinu později, to už tady bude svatá párty v plném proudu.
Skutečně byla. Masarykovo náměstí málem k prasknutí, většinu obsazenstva tvořili dva týpci s letáčky a jeden ohromně upovídaný obtloustlý pán. Asi se nepomodlil o štíhlou linii, nevím. Ale tihle tři pánové mě donutili zamyslet se. Zamyslet se nad Ježíšem.

Jak je nám známo, Ježíš se narodil ve večerních hodinách 24. prosice někdy kolem roku nula, nicméně plus minus pár let. Nepřipadá vám tahle věta povědomá? Mi ohromně, podobně je na tom totiž Jára Cimrman. Oni toho totiž budou mít spoustu společného. Oba dělali snad do všeho - zdravotnictví, osvěty, psychologie a podobně. Nicméně zatímco o Cimrmanovi mohu říci, že byl vtipný, zábavný, zajímavý a nadmíru nadaný, o jeho stařičkém kamarádovi, který dodnes žije, jen těžko říct kde, totéž říci nemohu.