Nedokonalý tvor

V pondělí, když jsem už na knap spěchal na seminář, který se nakonec vůbec nekonal, protože jsem na něj přišel sám, jsem udělal na schodišti parádní piruetu, která dopadla tak, že jsem ji sice díky zábradlí jakž takž ustál, ale batoh dopadl pěkně tvrdě na zem. Až teď mě tak napadá, že v něm byl počítač, bedničky... ale vše funguje.
A tak mě to opět donutilo přemýšlet nad tím, jak je vlastně člověk nedokonalý tvor, spíše naprostá hříčka přírody, která je náchylná na každou infekci, každou změnu počasí, je nestabilní a docela špatně drží rovnováhu, neumí se vypořádat se stresem a ačkoliv si myslí, jak je moudrý a inteligentní, vše se stejně vlastně řídí podvědomím a pudy.
A tak jsem nad tím přemýšlel i dneska. Venku pršelo, voda okamžitě přimrzala ke sněhu a vytvářela tak hladkou lesklou krustu. Hotové kluziště. A tu přede mnou proletěl krkavec (či jakási černá opeřená potvora, která by mohla být vlastně tak moudrá a inteligentní jako člověk), pomalu klesal, přistál... a podklouzly mu nohy, zavrávoral a žuchnul na zem.
Nejsme na to sami.